Zkraje října jsme šli na Vinařickou horku.
Můžete si přečíst podrobnosti.
Sešli jsme se v Rozdělově na Cimrmanském.
Vydali jsme se prozkoumat podzemí.

Ti, kteří se protáhli a byly stateční, prošli asi dvě stě metrů pod zemí a vylezli směrem
na Bresson. Vrátili jsme se na žlutou a došli na hřiště u Tuhaně. Bylo velmi zryté prasaty, proto
jsme jen vyzkoušeli kolotoč, který byl záhy zakázán z důvodu nesnesitelného skřípání. Zahráli si cukr, káva, limonáda a zanedlouho pokračovali dál.
U Vinařic jsme objevili bývalou čističku vody, kterou jsme jaksepatří prošmejdili. Dál
okolo hřbitova a ve Vinařicích jsme si dali svačinku. Nyní už hltáme poslední metry, než
staneme v cíli naší cesty. Nejdříve se podíváme do lomu, kde vytvoříme velkou Roháčovskou
střelku z kamenů. Potom se podíváme zespod nahoru, abychom se za pár chvil mohli podívat
z vrchu dolů do lomu a na krásné výhledy.
Obejdeme horku a u Třebichovic se ještě seznámíme s torzem drtičky kamene, který
se zde těžil. Nastoupíme do autobusu a cestou se loučíme s kamarády, kteří vystupují dříve
než na Pražské křižovatce, kde se spolu již rozloučíme definitivně. Myslím, že se výlet všem i
přes značný industriální nádech, či snad kvůli němu, líbil...